Impresionismus se narodil v roce 1874, když se několik francouzských umělců, jejichž díla byla odmítnuta pro oficiální pařížský Salon, domluvilo uspořádat svoji vlastní společnou výstavu u slavného fotografa Nadara
Jeden z vystavovaných obrazů (Monetův „Dojem, východ slunce“) si vysloužil zesměšnění ze strany novinových kritiků, kteří zároveň slovo impresionismus (dojmy) použili pro označení celé skupiny vystavujících malířů. Jako mnoho podobných termínů, byl i termín „impresionismus“ použit jako výsměch, ale autoři výstavy jej přijali, protože se jim zdál jako ideální pro popis jejich tvorby, metod a záměrů.
Průkopníci impresionismu na konci 19. století:
· Claude Monet
· Paul Cézanne
· Edgar Degas
· Édouard Manet
· Camille Pissarro
· Auguste Renoir
· Alfred Sisley
Autoři uskutečnili ještě sedm impresionistických výstav, poslední v roce 1886. Skupina autorů ovšem i nadále spolupracovala. Sdíleli společný zájem o zobrazení současného života novým a bezprecedentním způsobem. Hlavním cílem pro ně bylo, místo detailů či jednotlivých prvků, zachycení dojmů scény. Kromě Degase a Maneta, kteří malovali především postavy, se většina impresionistů zabývala krajinomalbou. Jejich způsob malby s využitím jasných barev a jednoduchých tahů štětců byl pro mnohé zpočátku šokem. Netrvalo ovšem dlouho a umělcům se podařilo překonat počáteční úspěch a většině autorů se začalo dařit.
Nicméně pouze Claude Monet zůstal věrný jen impresionistickému stylu, který praktikoval nejen v obrazech, ale například i v úpravě své zahrady a jezera, které vytvořil ve formě živého obrazu. Ostatní jeho přátelé považovali impresionismus za součást své širší tvorby a umělecky se proto rozvíjeli ve všech směrech.
Impresionismus měl obrovský vliv na vývoj malířství. Umělce po celé Evropě motivoval k novému pohledu na svět a ke svobodnější, živější a barevnější tvorbě.